Běsi a múzy

Nový výtvarný a literární almanach bude na světě, jeho iniciátory jsou Radek Květoň a Zdeněk Květoň – alias Andere Seite Studio.

Fotografie a obrazy autorské dvojice prorostly s pevností Terezín. Jejich tvorbu ovlivnila mimo jiné osobnost litoměřického rodáka Alfreda Kubina, uznávaného kreslíře, grafika a autora jediného románu. Jeho imaginace překračují dobu počátku dvacátého století.

Říkají si Andere Seite Studio

Radek a Zdeněk Květoňovi (*1974) jsou autorská dvojice a vystupují pod názvem Andere Seite Studio (zkráceně ASS) ne náhodou a ne proto, že se to snad před deseti lety nosilo. Jsou totiž v původním latinském slova smyslu „gemini“, ale vlastně i v tom přeneseném – dvojčata, blíženci.

Ještě před studiem fotografie se rozhodli vystupovat ve své společné tvorbě pod pseudonymem. V devadesátých letech a ještě zkraje po roce dva tisíce, jím byl PUDON (složenina zkrácenin jejich přezdívek). Tuto asociativně surrealisticko-dadaistickou složeninu vystřídala značka Andere Seite Studio. „Tenkrát vyšel román Země snivců – zaujal nás. Byla tady i Kubinova výstava v Severočeské galerii, a pak měl velkou výstavu v Praze“, vzpomíná Radek na první kontakty s Kubinovou tvorbou.

Kubinův jediný román, z něhož už několik desetiletí čtenáře jeho nadčasovostí doslova mrazí, se jmenuje Die Andere Seite (napsaný v roce 1908 a o rok později vydaný). V češtině vyšel pod názvem Země snivců (1. vydání 1947, nejnovější 4. vydání je z roku 2009, dotisk 2017).

Po Kubinovi ani stopa

Alfred Kubin se roku 1877 narodil v Litoměřicích, i tento fakt protnul tvorbu Květoňů s Kubinem. Jenže grafik z počátku dvacátého století zde strávil pouze první roky života. Jeho rodný dům stával naproti bývalé octárně v ulici Na Kocandě. Z jeho vzpomínek (knižně „Z mého života“) se dovídáme o snu, v němž se vynořuje litoměřický ostrov a střelecká slavnost (tuto vzpomínku jsme otiskli v čísle 1/2017).

Většinu života Kubin strávil poté v Rakousku a Německu. Snad proto v poválečném Československu, a pak i volným spádem v jedenadvacátém století, zůstávají Litoměřice zaslíbené romantizujícímu chápání Máchy (tři figurální sochy, názvy institucí, ulice, muzeum).

Kočka–fantom

Kubinovy stopy v Litoměřicích nenajdeme. První batolecí roky, které zde strávil, nemusí dávat příliš důvodů k jeho sochařskému pomníku, nebo vybudování kabinetu se stálou výstavou jeho obrazů. (SVGU v Litoměřicích má poměrně rozsáhlou sbírku jeho kreseb a grafik, a myšlenka vytvořit stálou expozici Kubinovy tvorby již kdysi Litoměřicemi provanula.)

Žádnou z těchto běžných – řekněme konvenčních – stop ve městě nenajdete. Jsou tu struktury organičtější. Vedle neustálých nečekaných setkání v podobě streetartových znamení „kočky-fantoma“, který se ve městě zabydlel (Jak tuto bytost, znamení, pojmenoval J. Balvín v medailónu Severočeské vědecké knihovny věnovanému A. Kubinovi.), tvarují město ještě jiné erupční jevy. Litoměřice jsou Kubinstadtem (něm. Stadt – město), ovšem v jiné, než v té nejzjevnější rovině.

ASSociace Kubinstadt

Květoňovi motivují spřízněné umělce v regionu sdílet kubinovskou estetiku snovosti, záhadnosti a dvouznačnosti. V současné době obnovují webové stránky skupiny umělců ASSociace Kubinstadt. Již tradičně v době Kubinových narozenin (10. dubna) prezentují tvorbu na výstavě v Knihovně Karla Hynka Máchy v Litoměřicích.

V knižní platformě – almanachu – otiskují literární a výtvarnou tvorbu autorů současné umělecké i teoretické scény litoměřické oblasti. Květoňovi zvou každoročně k publikování: „Osobnost Alfreda Kubina byla spouštěcím mechanismem, opěrným bodem, kolem kterého vznikl kubinstadtský almanach. Netřeba ji však chápat jako vstupní omezení. Budiž múzou a inspirací.“ (v doslovu almanachu 2016)

Letos vyjde Almanach Kubinstadt potřetí s podtitulem Běsi a múzy. Pokřtěn bude 13. dubna v knihovně při příležitosti vernisáže stejnojmenné výstavy autorů publikovaných v almanachu, ale i dalších.

První dva almanachy (Město snivců 2015, Metamorfózy 2016) vyšly díky Startovači, crowdfundingovému portálu. A díky němu byly také téměř okamžitě po vydání vyprodané. Almanachy vycházely v nákladu necelých 70 kusů a letos jich bude 100. Stávají se tak spíš sběratelským kouskem, na který je třeba si počíhat.

„Koncepce tvaru knihy, která se bude bez velké námahy sama skládat a sama sebe financovat, jeví se v této chvíli jako utopie“, přibližuje v doslovu (2016) strategii vydávání prvních dvou almanachů Radek Květoň a tuší už pro další ročníky změny.

Letos jeho vydání podpoří štědrou částkou čtyřicet tisíc korun pražská nadace Agosto Foundation, která si všímá snah o uvědomělý a udržitelný rozvoj uměleckých forem s důrazem také na vzdělávací přesahy. Do této koncepce almanach výborně zapadá. Zakoupit ho budete moci během křtu, nebo poté v knihovně.

Běsi a múzy

K tématu almanachu „běsi“ inspiroval editory Oldřich Doskočil, regionální historik (rozhovor s ním v čísle 2/2017, zde je otištěna esej Běsi v časech Mikuláše Medka a Jana Koblasy). V jednom z textů, kterým letos přispívá do almanachu, je příspěvek k osudu sochy Jiřího Beránka Neznámo odkud. Před několika lety přesun tohoto díla z Jezuitských schodů reflektovali mladí litoměřičtí výtvarníci „Skládkou umění“, guerillovým stánkem odložených uměleckých skvostů u části sochy v areálu technických služeb Města Litoměřice. Dnes najdeme segmenty kmene stromu, autorem během uměleckého sympózia otesaného do barokních křivek, s koncem volně ponechaným expresi vynětí z kořenů, na několika místech. Jeho odklizení vzbudilo zájem, kterým výtvarníci a veřejnost ohmatávají proměnné vztahu veřejné správy a odpovědných institucí k umění.

Tři almanachy tvorby současných autorů

Almanach publikuje díla Alfreda Kubina, díky Severočeské Galerii výtvarných umění v Litoměřicích, která je ze svých stálých sbírek propůjčuje k otištění.

Ludvík Kundera, překladatel Kubinova románu, je dalším z představovaných literárních a výtvarných tvůrců. O svém vztahu ke Kubinovi a Kunderovi vypráví Oldřich Doskočil v rozsáhlejších vzpomínkových textech, v němž prosvítají další vztahy umělecké scény Litoměřic.

V almanachu se in memoriam nadechly myšlenky Jaroslava Hovadíka, světově uznávaného výtvarníka, který byl čestným členem ASSociace Kubinstadt a střídavě žil v Litoměřicích a ve Frankfurtu nad Mohanem.

Almanach prezentuje dílo Holanďana Rona C. Meertse, žijícího zde již celou dekádu, Jana Brodského, Jana Šaldy, Petra Gottwalda, Pavla Groha, Milana Říhy, Andrey Vobořilové, Marka Rubce, Martiny Košařové, Petra Hrůzy, básně Gregoryho DiVino, texty Ivo Chmelaře. V almanaších nalezneme dílo Lenky Kahudym Klokočkové (v loňském roce v Litoměřicích založila lithografické studio Lito-Litho v Gotickém dvojčeti). Dřevěné objekty Josefa Dřevmuže Matějky, kterým bude letos podruhé pořádat sympózium v zámeckémm parku v Ploskovicích.

V novém almanachu opět nebude chybět tvorba Andere Seite Studia a autorů ASSociace Kubinstadt.  Vedle nich se můžete těšit na další, dosud nepublikované autory: Na tvorbu Japonky Kaori Fukushima, která studovala v Litoměřicích a seznámíte se s rozsáhlým a specifickým dílem výtvarníka Františka Hejdy žijícího v Chcebuzi.                                                                                                      ič

Křest almanachu „Běsi a múzy“: 13. dubna 2018, od 18 h

Výstava v litoměřické knihovně: od 1. 4. do 30. 4. 2018


Citace:
ČERVINKOVÁ, Ivana. Běsi a múzy. Karel Hynek Mácha: Noviny Knihovny Karla Hynka Máchy v Litoměřicích. Litoměřice, 2018, č. 1, str. 9. ISSN 1803-7313.